Užitečnost psychiatrických diagnóz (?)

Stanovit správnou diagnózu je důležité pro jakoukoliv léčbu. Složitost lidské mysle, emocí a chování ale představuje výzvu určit, co se děje nesprávně, jak to napravit. Když máte zlomenou nohu, je jasné, co vám je a jak to léčit. U nemocí duše je to jinak. U víc než poloviny psychiatrických diagnóz můžou dva lidé dostat stejnou diagnózu, i když nemají jediným stejným symptomem.

Problémem je, že psychiatrické diagnózy nejsou exaktními vědeckými kategoriemi, jsou to spíš empirické šuplíky, kde jsou shromážděny jednotlivé symptomy. Konkrétní symptom, třeba depresivní nálada, se může vyskytovat u různých onemocnění. Tak může jeden člověk mít vícero psychiatrických diagnóz, protože příznaky jeho onemocnění nejsou jednoznačně z tohoto nebo tamtoho "šuplíčku".

Plusy

Důležitost diagnóz je v tom, že slouží jako zkratky pro dorozumívání se jednotlivých odborníků. Je to něco jako kouřové signály. Číselná zkratka, pod kterou se diagnóza skrývá se dá přeložit do seznamu symptomů, kterými člověk trpí. Pro některé diagnózy je vhodnější jeden druh léčby než druhý.

Mínusy

Soustředěním se na diagnózu se ztrácí konkrétní člověk a jeho příběh. Diagnozy neberou tolik v potaz vývoj a vznik nemoci. Navíc jejich použití může být stigmatizující - v průběhu používání diagnostických manuálů se vícero diagnoz z nich vyřadilo, protože se začaly používat spíš jako urážky nebo nadávky (např.psychopat - jako starší název pro poruchu osobnosti).

Balans

Použití diagnóz při léčbě psychických onemocnění je praktické - usnadňuje to komunikaci mezi odborníky, slouží jako podklad pro statistiky. Ale nejenom. Je důležité, když si člověk všímá, jak se má jeho duše a v případě psychických problémů včas vyhledá pomoc. Je ale ještě důležitější nestát se svojí diagnózou. Každý člověk v sobě pevnější i křehčejší část. Někdy mu křehká část může zasahovat do života natolik, že se rozhodne vyhledat odbornou pomoc. Je ale klíčové neztratit sám sebe vůči nemoci. Nebýt depresí, úzkostí, poruchou osobnosti, ale být také kamarádem, kolegou, otcem, bratrem, cyklistou atd.

V Evropě se v medicíně převážně používá Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize (International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems), v Spojených státech a v Kanadě DSM-5 (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders). Oba diagnostické manuály vznikaly historicky v rámci společenských změn na konci 19. Století a od té doby přešly mnoha revizemi za cílem zachytit poznání v oblasti nemocí a léčení.

Icon from flaticon.com / freepik, eucalyp

Text bh