Terapeutická zvířata a kde je najít
Lidé od pradávna zvířata využívali nejenom pro jídlo a práci, ale také jako společníky v každodenním životě. Se zvířaty se cítíme dobře, lehko se s nimi dostaneme do kontaktu a jejich přítomnost uklidňuje - tedy za předpokladu, že z nich nemáme strach. I necílená aktivita se zvířetem, jako pohlazení nebo společně strávený čas, přináší dobrý pocit, snižuje krevní tlak, snižuje srdeční frekvenci a zmenšuje pocity úzkosti. Pro takovou práci se používají psi, kočky, koně, malá zvířátka jako králíci, potkani, morčata, křečci, šneci, rybičky a někdy také někteří ptáci nebo i hospodářská zvířata, např. prasátka.
Kromě blahodárného vlivu zvířete, který vzniká samovolně a bez zacílení, se zvířata používají i jako asistenti v psychoterapeutické práci. Psychoterapeut je pak zastoupený sehranou dvojicí člověka a zvířete. Terapeut člověk může zvíře - terapeutického asistenta, využít v různých technikách nebo způsobech interakcí, které jsou pro klienta léčivé.
Navázání dobrého psychoterapeutického vztahu
Psychoterapeutický vztah je pokládán za klíčový a nejdůležitější prvek psychoterapie. Bezpečný a důvěryhodný psychoterapeutický vztah umožní klientovi prozkoumat svoje problémy a najít z nich cestu ven. Zvířecí asistent v tomto ohledu může nenásilně a jakoby mimoděk podpořit vytvoření dobrého vztahu mezi terapeutem a klientem.
Dotek v terapii
Různé terapeutické školy mají pro dotýkání se klientů různá pravidla. S dotekem v terapii je vždy důležité zacházet velmi opatrně, protože můžeme, jako terapeuti, velmi snadno překročit bezpečné hranice klienta. Ale v některých situacích by pro klienta bylo pomáhající být v přijímajícím, opravdovém a sytícím kontaktu. Právě takový kontakt může poskytnout zvířecí asistent.
Edukace a kognitivní trénink
Pro některé skupiny klientů je důležité se učit, jak kontakt se zvířaty (a potažmo vztahový svět) funguje. A nejlépe se učí v přímé interakci. Pro klienty, kterým se zhoršuje paměť a kognitivní funkce, může být opakovaný kontakt a učení se o zvířeti s názornou ukázkou velmi prospěšný.
Terapie hrou
Terapie hrou je specifická metoda práce s dětmi a existuje v různých provedeních, například u nás známá Terapie hrou v Přístupu zaměřeném na člověka. Využití zvířecího asistenta je tady velmi přirozené. Nebo se práce s klientem může přesunout na hrací dvorek, kde se kromě fyzicky aktivnější práce se zvířecím asistentem dá využít i samotný fakt, že jsme venku v přírodě.
Mindfulness
Mindfulness je všímavost, bdělá pozornost. V čem může být nápomocná v boji s úzkostí sme psali minule. Ne každý ale dokáže sledovat návod: "soustřeďte se na svůj dech a vnímejte nádech a výdech, sledujte, jak vzduch proudí dovnitř a ven". Pro určitý typ lidí to namísto uvolnění může přinést zvýšené napětí a nervozitu. Také pro ně může být náročné splnit instrukci: "Všímejte si, jak se uvnitř cítíte? Co se ve vás děje?" V takových případech se dá využít terapeutický asistent jako prostředník pro vnímání pocitů a emocí.
A to buď, že klient se snaží vcítit do pocitů zvířete v daném momentě a popsat je. Terapeut může položit přímou otázku: "Psi mají velmi dobře vnímají, jak se lidé cítí. Kdyby tento pes mohl mluvit, co by řekl, jak se cítíte v těle? Jste uvolněný, nebo napjatý?" Nebo při fyzickém kontaktu klient vnímá kontaktní body, ve kterých se se zvířetem dotýkají - strukturu, teplo, kúži, chlupy, svaly, kosti a soustřeďuje se na tyto pocity.
Řízené terapeutické setkání se zvířecím asistentem může využít plný potenciál takového způsobu práce. Pokud ale doma máte nějaké zvířátko, můžete zkusit cvičení na všímavost s asistencí svého domácího mazlíčka. Potřebujete zvíře chlupaté - hadi, šneci, rybičky, ptáci se většinou pro tento účel nehodí. Musí být zdravé. Nesmí být agresivní nebo příliš bázlivé. A mělo by být ochotné spolupracovat, to znamená, že chce být s vámi v kontaktu, chce se nechat hladit, drbat, dotýkat, manipulovat sebou. Dále budete potřebovat deku nebo podložku, na kterou se můžete pohodlně usadit. Na videu je jeden ze způsobů jak v domácích podmínkách trénovat mindfulness. Důležité je, abyste se před i po samotném cvičení soustředili chvilku na sebe, svoje tělo, vnímali nohy na zemi, jak stojíte, jak dýcháte. A pokud to jde, vnímejte rozdíl ve vašem těle před a po cvičení.
Text bh
Foto Filip Hrdlička