Proč na to kašleme a malinko podvádíme
Na rozestupy dva metry už kašlete. V kavárně si sednete k jednomu stolu i s cizími lidmi. Ruce si nedezinfikujete. Zvedající se počty nakažených moc nesledujete a ani vás to nevyvede z míry. Setkáte se s přáteli a obejmete je. Kdysi jste nákup dezinfikovali, teď ho rovnou uložíte do lednice. Potkat člověka s rouškou jinde než v metru vám přijde zvláštní.
To, co bylo v březnu normou a bez větších problémů se dodržovalo, se dnes ukazuje jako moc omezující. Existují dva hlavní důvody, proč lidé polevují z bezpečnostních doporučení.
Únava z rozhodování
Víc jsme o ní psali. Měsíce teď řešíme věci navíc - musíme posuzovat, vyhodnocovat, rozhodovat a tento proces je velmi vyčerpávající. Cítíme se přetížení, podráždení, úzkostní, vystresovaní, máme pocit, že nám to nemyslí. Nejjednodušším řešením je pro mnoho lidí polevit, neřešit. Aby člověk mohl vydržet v tomto stavu apatie, potřebuje si k němu najít svoje vlastní vysvětlení nebo potvrzení. A protože realita se neustále mění a kolísá, člověk si v průběhu evoluce vyvinul způsob myšlenkové zkratky, která zrychlí rozhodování a umožní dospět k výsledku za relativně krátký čas.
Kognitivní zkreslení
Těmto duševním zkratkám se říká kognitivní zkreslení - když uděláme rozhodnutí na základě určitého pocitu, postoje nebo přesvědčení. Nejde o záměrné obelhaní se, jsou to spíš takové slepé skvrny v úsudku. Ve světě, který je často nepředvídatelný a nelogický, nám duševní zkratky přinášejí pocit bezpečí a kontroly nad situací.
Vyvinuly se v čase, kdy pralidé běhali po stepích a čelili hrozbám živlů a divokých zvířat. Základní reakcí na ohrožení je buď útěk nebo útok. Tuto rychlou odpověď máme geneticky "zadrátovanou", protože přežili ti jedinci, kteří ji dokázali použít. Kognitivní zkreslení nám pomáhala rychleji vyhodnocovat hrozby - pro přežítí rodu bylo lepší utéct před každým podezřelým stínem (co kdyby to přece jen byl šavlozubý tygr) nebo naopak zaútočit na jakéhokoliv cizince (co kdyby to náhodou byl nepřítel).
Kognitivní zkreslení tedy zabezpečují velmi rychlou odpověď. Protože ale ve své podstatě nejsou pravými myšlenkovými procesy, ale jenom instinktivními zkratkami, nedokážeme využít a zhodnotit všechny aspekty situace. Výsledkem takového špatnému úsudku jsou většinou špatná rozhodnutí. Každý z nás tyto zkratky používá, proto je dobré si všímat, kdy se objeví.
Zjistíte si o nějaké věci první informaci a ta je pak nejdůležitější a ignorujete ty ostatní
Všímáte si jenom zpráv, které potvrzují vaše domněnky
Předpokládáte, že ostatní lidé sdílejí vaše názory a přesvědčení
Spoléháte se na první dojem (jedno či dobrý nebo špatný)
Kognitivních zkreslení jsou popsány desítky, naše životy s virem Covid-19 ovlivňují hlavně tyto tři:
- Lpění na normalitě
Předpokládáme, že věci, které se v minulosti nestaly, se nestanou ani v budoucnosti. Že všechno bude fungovat tak, jako doteď - normálně. Rádi "vypustíme" ty informace, které ukazují, že věci se mění nebo změnily. Je normální žít bez roušek, podávat si ruce, objímat se s kamarády, sdružovat se, chodit na koncerty, do hospod, cestovat na dovolenou - proto s úlevou vplouváme do známého života a nebereme v potaz informace, které v nás v březnu vyvolávaly úzkost.
- Potvrzovací zkreslení
Jde o tendenci člověka upřednostňovat ty informace, interpretace a vzpomínky, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením nebo pohledem na věc. Takže pokud věříte, že koronavirus je nafouknutá bublina nebo naopak čekáte, kdy znovu udeří plnou sílou, tak si všímáte a čtete jenom ty informace, které toto přesvědčení potvrzují. Sociální sítě tuto tendenci jenom zvětšují, vaši přátelé nejspíš sdílejí váš názor a tak se s opačným názorem ani nesetkáte. A i kdyby, prostě ho ignorujete.
- Zkreslení náladou
Rozhodování je do velké mířy řízeno emocemi, které v daném okamihu cítíme. Pocity jako strach, radost, překvapení atd., spíš než fakta nebo data, je to, co ovlivňuje naše rozhodnutí. Je to mimovolný proces, jako když si přečteme "rakovina prsu" a cítíme úzkost nebo "mateřská láska" a cítíme potěšení. Stejně to funguje i naopak, když se na něco moc těšíte, třeba na dovolenou k moři, tak si řeknete: "Vždyť kolik lidí už jelo do Chorvatska a neonemocnělo." Nebo půjdete na Náplavku i když víte, že tam bude plno, protože "Co se za ty dvě hodiny takového může stát, vždyť budeme venku na vzduchu." A informace o počtu nakažených a bezpečnostní doporučení se do procesu rozhodování nezapojí.
Ať se už kognitivní zkreslení jmenují jakkoliv, jejich společným jmenovatelem je, že umožňují velmi rychlé rozhodování. Cena za rychlost je nedostatečné a často nesprávné vyhodnocení reality a tím pádem špatné rozhodnutí.
Jak se vyhnout špatným rozhodnutím?
Všímejte si, kdy myslíte zkratkou
Každý člověk na planetě myslí ve zkratkách. Určité procento zkreslení je tedy v pořádku. Problém nastává, kdy k vašim rozhodnutím dospějete na základě zkratek příliš často. Buďte vnímaví, kdy se tak děje. Vykoukněte za obzor svých informačních a sociálních bublin.
Praktikujte pomalé myšlení
Myslet pomalu neznamená být natvrdlý. Je to spíš způsob důkladného promyšlení situace. Pomalé myšlení většinou používáme při velkých rozhodutích např. Koupím tento byt? Zůstanu nebo odejdu ze vztahu? Zjistíte si všechny fakta, informace, emoce, spočítáte si to. Seřadíte si nebo spíšete pro a proti a pak se rozhodnete. To ale není možné aplikovat stále.
Když stojíte na semaforu a čekáte na signál - moc to nerozvažujete, na zelenou vyrazíte. Podáváte pravou, a ne levou ruku. Tady je zkratkovité rozhodování v pořádku.
Při rozhodování často můžete být v pokušení použít zkratku a rozhodnout rychle a bez okolků, ale můžete se tím připravit o vícero informací, kterým, kdyby jste věnovali pozornost, rozhodli byste se jinak.
Přezkoumejte zdroj informací
Abychom se nestratili v záplavě zpráv kolem koronaviru a dokázali udržet hlavu nad hladinou před přívalem bombastických informací, je dobré je filtrovat. Jeden z účinných informačních filtrů, vhodných nejenom pro pandemii, je CRAAP filtr (https://www.techlib.cz/cs/83788-jak-rozpoznat-vhodny-zdroj). Zkratka pochází z anglických slov: Currency (aktuálnost), Relevancy (relevantnost), Authority (autor), Authenticity (správnost), Purpose (účel). Při čtení textů, odborných nebo populárních, je dobré zodpovědět si otázky: Kdy to bylo napsáno? Je to k věci? Kdo to napsal? Jak a odkud informace vznikla? Proč to někdo napsal?
Udělejte si vlastní obrázek o tom, co bylo napsáno. Ale pozor, když se stane, že názor v článku nesouhlasí s vaším názorem, neignorujte ho. Použijte pomalé myšlení a popřemýšlejte, v čem by to mohla být pravda. Jenom tak se vyhnete potvrzovacímu zkreslení.
Text bh
Foto freepik.com/freepik