Možná to je nepatrně zavádějící název. Urputná honba za tím pravým štěstím patří tak trochu k nesmyslům naší doby. Jak jsme psali tady, schopnost být v životě šťastný částečně dědíme, částečně ji mohou ovlivnit vnější faktory jako výška platu, bydlení, ale také z velké míry můžeme svojí životní spokojenost ovlivnit věcmi, které děláme.

Tyto aktivity nemají být jenom roboticky vykonávané a člověk při nich má prožívat pozitivní pocity. Jednoduše řečeno, ale jak to udělat. Pomalý nástup jara a rok v pandemii nás drží v izolaci. Kdykoliv otevřeme noviny nebo si pustíme zprávy, zasáhne nás hromada negativních a často děsivých zpráv. Nejistota kolem rozvolňování, škol, plánování. To všechno vytváří koktejl negativních pocitů, úzkosti, obav, hněvu, bezmoci. Je velmi těžké se z tohoto kolotoče vymanit.

Ukazuje se, že mnoho životní nespokojenosti je výsledkem přílišné sebestřednosti a soustředěním se na to negativní v nás. Jednou z cest, jak opustit vnitřní ponoření se do negativního, je práce na "zmenšení já". Praktikovat "zmenšené já" znamená soustředit se na něco mimo nás samotných. Jde o to, rozvíjet způsoby fungování ve světě, které zahrnují propojení s komunitou, směřování za nějakým cílem a využití inspirace v životě.

Sociální propojenost

Umět být s lidmi a mít s nimi dobré vztahy - v rodině, s přáteli, na pracovišti, v komunitě - je klíčovým pro to, abychom vnímali svůj život jako šťastný. V dlouhodobém výzkumu, který v průběhu 80 let sledoval život lidí, se ukázalo, že mít dobré vztahy je lepším prediktorem šťastného a dlouhého života, než peníze, sláva nebo výška intelektu. Jiné výzkumy ukázaly, že sociální propojenost ovlivňuje nejenom psychické zdraví, ale také to tělesné, včetně kardiovaskulárních obtíží.

Pandemie výrazně zasáhla do možnosti stýkat se s lidmi. Všichni žijeme v malých bublinách. Není jednoduché (a v této době ani bezpečné) pustit se do velkého sociálního experimentu a setkávat se s lidmi hlava nehlava. Je ale určitě možné pomalu rozšiřovat vaše bubliny a využívat pro to způsoby, které jsou nejbezpečnější. S hezkými jarními dny vyrazit s přáteli na procházku, na kolo, do hor. Ale jsou také způsoby, jak zvětšit svůj pocit propojenosti s lidmi bez toho, abychom se s nimi reálně potkávali - zkuste udělat nějaký dobrý skutek. Zazvoňte na osamělého souseda a zeptejte se ho, jestli něco nepotřebuje. Nabídněte nějakému dítěti, že ho online doučíte dějepis nebo matematiku (podle toho, co vás baví), nebo že mu budete číst online pohádku.

Cílevědomost

Pro boj s izolací a negativními pocity je efektivnější mít jasný cíl. Tato myšlenka není žádnou novinkou, filozofie s ní pracuje už od věků. Když nerozumíte, co se nám to děje a proč se máme špatně a nevidíme z tom žádný smysl, nebo směr, nepříjemné pocity, nepohodu i utrpení prožíváme mnohem silněji.

Mít cíl v životě nemusí nutně znamenat postup v kariéře, kvalitní výchovu dětí nebo vybudování rodinného domu. Stačí i drobný cíl. Postavte krmítko a sledujte, nebo foťte v něm ptáčky a klidně sdílejte na sociálních sítích váš nejzvláštnější fotografický úlovek. Nebo vybudujte hmyzí domeček. Vypěstujte si vlastní rajčata v květináči. Nebo se zkuste inspirovat občanskými projekty. Nebo pokud "dělání" není do pravé ořechové pro vás, zkuste napsat povídku, naprogramovat jednoduchou hru nebo udělat komiks.

Důležité není ani tak, co děláte, ale že to děláte v zapojení do širší komunity, se kterou můžete sdílet vaše pokroky a pomáhat si navzájem.

Inspirace

Inspiraci nám přináší věci a lidi, ve kterých a se kterými žijeme. Pokud dokážeme otočit pohled ze svého nešťastného vnitra směrem ven a všimnou si věci, které s námi pohnout, máme na půl vyhráno.

Inspirace může vypadat jako zvědavost nebo vděčnost nebo také ohromení a okouzlení z věcí nebo situací. Ve všech těchto podobách inspirace se obracíme směrem k velkému zdroji psychické odolnosti a to jsou spojení s druhými lidmi.

Tyto způsoby práce se sebou samozřejmě nepředstavují zázračný lék na všechna vaše trápení. Jedná se ale o poměrně jednoduché intervence, které mohou vést k větší životní spokojenosti. A nedá se než nesouhlasit se slovy klasika:

Nemůžete být šťastnými, pokud se někdy necítíte nešťastní.

 Lauren Oliver

Text bh

Foto freepik.com/rawpixel.com