Jak nezabít sebe a svoji rodinu v karanténě

Začínáte druhý týden, ve kterém trávíte doma víc času s ostatními členy rodiny, než kdykoliv předtím? Máte doma dvě malé děti - jednoho školkáčka a prvňáčka? Nebo na vás každé ráno nevrle vrčí zpuchřelí tínejdžeři, protože jste je vzbudili už v půl deváté? Bydlíte v 2 plus kk nebo máte možnost vyjít na zahrádku?

Je to svým způsobem hezké být takto pohromadě, ale když zvenčí i zevnitř přichází požadavky na plnění úkolů a do toho obavy o prarodiče žijící v jiném městě, pozitivno se může lehce obrousit.

Žonglování s úkoly

Karanténu jste odstartovali s excelovou tabulkou, kde byly barevně rozlišené úkoly do školy, do práce a domácnosti, spolu s plánem kreativních projektů s dětmi typu upečeme kváskový chleba, vypěstujeme sazenice rajčat, přečteme si anglickou knížku. Aktuálně ale máte problém si uvědomit, který den v týdnu je, víc času prokrastinujete rozhodováním, co dělat jako první, děti se naučily šikovně obcházet vaše plány a tráví čas na internetu a vy marně přemýšlíte, co se bude podávat dnes na večeři.

Sladit práci z domova se suplováním pedagogického sboru a chodem plně funkční školní jídelny a bufetu je vskutku náročný úkol.

Reality check

Je to jako bychom chtěli do jednoho zavazadla nacpat obsah tří kufrů. Když to hodně natlačíme, zvládneme tam dostat kufry možná dva, spíš jenom jeden a půl. Když chceme od každého něco, vejdou se tam nanejvýš základní věci.

V dnešní době, kdy je na piedestal stavěna schopnost dělat všechno perfektně a na 110 procent, vesmír najednou vysílá zprávu: být dobrý = být v průměru. Stejně jako ve škole, trojku asi nepůjdete oslavovat, ale taky se svět nezboří. Realitou je, že klasické školní vzdělávání je pryč, teď neexistuje. Proto pusťte dolů vodou povinné rozvíjející aplikace a obohacující webové stránky - ať je děti dělají jenom, když jej to baví. Místo toho reflektujte změnu, která teď nastala. Zapojte je do reálních životních projektů, kterým doma čelíte - vaření, úklid, třídění hraček nebo oblečení (dle věku a jejich možností jim zadejte samostatný úkol).

Dělba práce

Nepředstírejte, že je všechno, jak bývalo a ani se to nesnažte vší sílou udržet ve starých kolejích. Pokud vy i partner nebo partnerka pracujete z domova a děti jsou současně v domácí škole, je nutné se domluvit na střídání. U větších dětí se dá víc spoléhat na jejich samostatnost a stačí jednou, dvakrát za den ověřit, jestli nepotřebují s něčím pomoct - i tam je dobré určit si služby. U menších dětí je dobré se střídat úplně - jeden dospělý pracuje a druhý učí. Stále ale platí pravidlo jedna: přizpůsobte se realitě, nehroťte situaci. Jde to, jak to jen jde.

Nuda

Nebojte se jí. Může to být i dobrá věc, a nejenom pro děti, protože může přinést nové "vynálezy". Když chodíte do práce a děti do školy, je čas velmi jasně rozdělený na časové úseky, které se snažíme efektivně (rozuměj do posledního místa) využít. Nechejte dětem (a také sobě) neorganizovaný čas. Pro ty menší můžeme strukturovat aspoň prostor - nachystat "hudební" nástroje na jednu hromadu nebo připravit v různých velkých mističkách a odměrkách mouku, čočku, pohanku, kroupy atd., ať si je děti najdou samy a vymyslí, co s nimi.

Čas sám pro sebe

Všichni potřebujeme čas a prostor jenom být sám, bez druhých lidí. Pokud to jde, za dodržení bezpečnostních pravidel, jděte někam ven, kde nepotkáte nikoho. Když jste všichni doma, rozdělte si čas, kdy budete mít pokoj jenom sám pro sebe. Pro děti je ideální, když si najde každý rodič chvíli, aby byl s dítětem sám, odpovídal mu na otázky, poslouchal. Stačí ale pár minut denně, je dobré, aby i dítě (zase dle věku) respektovalo, že rodič potřebuje mít chvíli klid.

Strategie 4 P

Protože to vypadá, že karanténa i bezškolní stav tady s námi ještě nějaký čas budou, zkuste aplikovat v rodině strategii čtyřech P: Pokoj, Podpora normálního, Pohyb a Příděl informací.

Stejně jako v předletové přípravě, kde se říká. "Nejdříve nasaďte kyslíkovou masku sobě, pak až svému dítěti", zachovejte pokoj. Rodiče jsou pro děti modelový vzor chování a ony sledují, jak reagujete v této situaci. Vyhýbejte se proto nezdravým způsobům vyrovnávání se se stresem, jako nadměrné sledování televize nebo mobilu, přejídání se, zvýšená konzumace alkoholu nebo příliš práce. Nechte si čas jenom pro sebe, mluvte spolu i o tom, že máte stres nebo cítíte úzkost. Komunikujte s dětmi a to jim zpětně umožní mluvit s vámi, když je něco bude trápit.

Pokud to jen jde, zachovejte normální režim. Podporujte normálnost i v kontaktech s okolím, tak jak to jen jde - přes sociální sítě, mobilní aplikace jako WhatsUp, Messenger nebo Viber. Pro děti můžete naplánovat společnou hru přes Skype. Je totiž rozdíl mezi sociální izolací a sociállním distancem.

Dalším P je pohyb. Pokud nejdete ven, můžete zkusit různá cvičení doma, překážkovou dráhu pro menší děti, nebo si v televizi a na internetu najít cvičení, která vás baví. Někdy stačí i tři minuty.

Regulujte příděl zpráv. Často se opakují, jsou vystavěny na senzaci a nadmíra negativních informací jenom zvyšuje stres a pocity úzkosti. S menšími dětmi můžete projít toto leporelo, s většími (druhý stupeň až střední škola) třeba video.

Poslední doporučení je pečovat o sebe a své blízké a sledovat, jak se v dané situaci máte. Když by se vynořily pocity a myšlenky, se kterými byste si nevědeli rady, zavolejte na některou telefonickou linku důvěry. 

Sdílení vám pomůže se zklidnit a znovu najít pevnou půdu pod nohama.

Při déletrvajícím stavu je dobré obrátit se na psychologa nebo psychoterapeuta. Mnoho zařízení, stejně jako naše, poskytuje konzultace online. 

Text bh

Foto freeimages.com/Lioness65, Valentina Degiorgis a psychoterapieA