Dělící čára mezi psychickým zdravím a nemocí

Na workshopech se studenty (v rámci projektu www.blaznis-no-a-cz) jsme často kladli otázku: "Jak poznáte, že je někdo blázen?" Vždy se objevily věty jako: "Když si někdo mumlá... Odpovídá neviditelným lidem... Je podivně oblečený a zmateně pobíhá." Ale pak se objevily i postřehy, že "To nepoznáme, protože duševní nemoc není vidět."

O čem mluvíme?

Psychická porucha se dá určit podle (více či méně) jasně stanovených kritérií. Máte: záchvaty těžké úzkosti až paniky, které se nedají předvídat; nesouvisí s nějakou konrétní situacií nebo souhrou okolností; cítíte bolest na hrudi, závratě, dušení; máte pocit neskutečna, strach, že umíráte - jedná se o panickou poruchu.

Jak ale definujeme duševní zdraví? Určitě to není jenom nepřítomnost duševní poruchy. WHO ho definuje jako pocit pohody, v němž každý jedinec naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity.

Lidé často chápou "duševní nemoc" a "duševní zdraví" jako protipóly, jako dva póly jedné dimenze. Podle této představy jste buď nemocní a je nutná léčba anebo léčbu nepotřebujete a jste zdraví.

Tento model trochu ale v realitě pokulhává. Duševní zdraví totiž není jenom binární stav - v jednom momentě jste duševně zdráv a najednou CVAK a jste duševně nemocný. Když se vám zhoršuje psychický stav, tak se to projevuje na vaší náladě, myšlení, chování, výkonu. A protože je duševní a tělesné zdraví těsně propojené, zhoršení se projevuje i na fyzické úrovni. Duševní zdraví si proto spíš představme jako škálu. Na jedné straně se nám daří výjimečně dobře, naše psychické zdraví je skvělé. A na druhém konci škály je stav psychická krize, duševní nepohody, selháváme ve fungování.

Jenomže, může se stát, že máte diagnostikovanou duševní nemoc - například onu zmíněnou panickou poruchu a současně máte radostnou náladu, zvládáte věci, podáváte dobrý výkon, nemáte problém ani s jídlem, ani se spánkem, ani s alkoholem. Z hlediska duševního zdraví se vám daří výjimečně dobře. Nebo naopak zůstáváte v mizerné práci, nebo bojujete v nějaké další oblasti vašeho života a vaše duševní zdraví se zhoršuje, ale netrpíte duševní poruchou.

Co kdybychom se podívali na duševní zdraví a duševní nemoc jako na dvě nezávislé osy?

Na ose x je duševní nemoc - závažnost jejích projevů. Na ose y je pocit pohody, jak se vám v životě daří. Čím víc vpravo jste na ose x, tím slabší příznaky onemocnění máte - léčíte s depresí, ale teď, aktuálně, jsou její symptomy velmi mírné. A čím výše na ose y, tím je vaše fungování v životě víc v pohodě - cítíte se šťastni, naplňujete svoje cíle, máte dobré vztahy.

Tento model pokrývá pole duševního zdraví a nemoci v celé jeho šíři. Ne vždy, kdy jste smutní nebo vám je psychicky blbě, máte duševní nemoc. A ne každý člověk s duševní nemocí v životě jenom trpí. Pokud ale dlouhodobě ignorujete svoje duševní zdraví a schopnost být v pohodě, může to vést k vyhrocení některých symptomů a můžete začít trpět duševní poruchou.

Bez ohledu na to, jestli vám někdo někdy diagnostikoval psychickou poruchu, nebo jste žádného odborníka na duševní zdraví nikdy nepotřebovali, je dobré sledovat, jak se vám daří. Stejně, jako sledujete, zdali se vám neviklá zub nebo nemáte příliš citlivé zubní krčky, je dobré vnímat, jestli vás nepohlcují negativní pocity, jestli nejste zavaleni emocemi, které se vám nedaří zvládat, nebo jestli dlouhodobě nebojutete s pocitem únavy, nedostatkem spánku, problémem soustředit se a podat výkon, se kterým jste spokojeni.

Pokud máte pocit, že se pocit psychické pohody zhoršuje, věnujte tomu pozornost a pečujte o sebe.

Text bh