Ráno po pěti hodinách spánku se budím ještě unavenější než večer.

Na první pohled vás zaujmou svoji sebedůvěrou. Jsou rádi středem pozornosti a málokdy připustí, že udělali chybu. Neodbytně prezentují to, co si myslí a bez zábran podle toho konají. Jejich skálopevné přesvědčení, že konají správně, jsou v právu a mají pravdu, je velmi silné. Někteří se mohou chlubit, že ani nepotřebují korigovat to, co chtějí říct...

Ať je "to" cokoliv, Sigmund Freud by pravděpodobně řekl "ano". Od ranných dob psychoanalýzy ale uplynulo víc než století a dnes máme mnohem víc znalostí a vědomostí o tom, jak to funguje při výchově dítěte. Je jasné, že do života dítěte nevstupuje jenom matka, ale taky otec, sourozenci, babičky, dědečkové, strýcové, tety, učitelé, kamarádi,...

Jak zmiňoval předchozí článek, truchlení je náročný, vyčerpávající, často zmatený a "upatlaný" proces. Je to téma, o kterém se normálně nemluví. Nejenom kvůli tomu, že je těžké mluvit o tak intenzivních pocitech, ale také, že proces truchlení je pro každého jedinečný.